Francouzská revoluce

5. května 2012 v 20:04 | Máňa |  Referáty

Francouzská revoluce



Francie v předvečer bouře

Ludvík XVI. byl nucen svolat generální stavy (zástupci šlechty, duchovenstva a třetího stavu) do Versailles roku 1789. Třetí stav se prohlásil Národním shromážděním. Za vlády Ludvíka XVI. daně platí jen třetí stav.
Ludvík XVI. řeší spousty problémy odvoláváním ministrů. Ludvík XVI. byl nucen zdanit i šlechtické a církevní statky, což se setkalo v místních parlamentech s odmítnutím. Na shromáždění stavů byly odmítnuty požadavky krále a naopak byl vysloven požadavek stavů o podílu na vládě po vzoru Anglie.
Král Ludvík XV. nastupuje na trůn v době, kdy byla Francie vyčerpána válkami jeho předchůdce, zvaného král Slunce. Král Ludvík XV. silně podléhá vlivu své kurtizány, markýzy de Pompadour. Král Ludvík XV. nechával za sebe vládnout své ministry.
Ludvík XVI. silně podléhal vlivu své ženy, Marie Antoinetty, dcery Marie Terezie, a vlivu svého konzervativního dvora.

Pád Bastily

Situace ve Francii se vyhrocovala, a tak dne 14. července 1789 započal útok na Bastilu, nenáviděné královské vězení, která byla 17. července dobyta.
V čele pařížské gardy stojí generálla Fayette, účastník americké revoluce. V srpnu 1789 jsou Národním shromážděním zrušena šlechtická privilegia a je uzákoněna rovnost všech občanů před zákonem. Roku 1790 přijímá Národní shromáždění ústavu, Francie se tak stala konstituční monarchií. Heslem revoluce se tak stala slova: liberté, égalité, fraternité: volnost, rovnost, bratrství.
Ve Francii po pádu Bastily probíhá nenásilná revoluce, vznikají národní gardy. Radikální křídlo (vesměs třetí stav) přinutilo krále přesídlit Versailles do Paříže, kde se vlastně stal jejich zajatcem. Je přijat zákon o volebním právu pro majetné občany, je rozhodnuto o decentralizaci moci a dochází k zabrání majetku církve.
Radikální křídlo požaduje sesazení krále a vyhlášení republiky na shromáždění na Martově poli, kde je tato schůze krvavě potlačena královským vojskem.
Trikolóra se stala symbolem svornosti bázlivého krále a bojovného lidu. Krátce po přesídlení Ludvíka XVI. do Paříže se tam stěhuje i Národní shromáždění.
Konstituční monarchie ve Francii

Od roku 1790 do roku 1792 byla ve Francii konstituční monarchie, ve které byla od sebe oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní. Z politických klubů se stal významným Klub přátel konstituce, který se scházel v klášteře sv. Jakuba, jeho členům se proto později říkalo jakobíni.
Mluvčím jakobínského politického klubu byl Maximilien de Robespierre. V dubnu 1792 vypukla válka mezi Francií a spojenci z Evropy. V září 1792 byl král uvězněn;zajat, bylo zrušeno království a byla vyhlášena republika.
Zákony tvořili poslanci, i když král;panovník zůstal v čele státu. Po zrušení feudalismu panovaly ve Francii hospodářské potíže a poslanci se rozhodli vyvlastnit církev.
V červnu 1791 se pokusil neúspěšně o útěk král Ludvík XVI, byl chycen a vrácen do Paříže a stal se jejím zajatcem. V srpnu 1791 se dohodly habsburská monarchie, Prusko a další německé státy na společném postupu proti Francii.
Marseillaisa byla píseň dobrovolníků z Marseilles, kteří přišli v době vnějšího ohrožení na pomoc do Paříže, dodnes je hymnou Francie. Mimo sněmovnu se tvořily politické kluby, v nichž se poslanci scházeli s lidem. 10. srpna 1792 svrhli přívrženci republiky městskou správu a místo ní zřídili revoluční komunu.

Republika a jakobínská hrůzovláda

2. června 1793 proběhl jakobínský převrat, 29 girondistů bylo popraveno a nastala diktatura jakobínů. Od října 1793 vládl ve Francii Výbor veřejného blaha v čele s Maximilienem de Robespierrem; Robespierre, který měl za úkol bojovat proti politickým odpůrcům. Jakobínská diktatura skončila popravou Maximiliena de Robespierre 27. července 1794.
Nová sněmovna se nazývala Národní konvent, ve kterém získali významné pozice radikální jakobíni. Král Ludvík XVI. byl v lednu 1793 obviněn z velezrady a popraven;zabit.
Diktatura jakobínů představuje neomezenou;absolutní vládu skupiny lidí.
Jakobíni se snažili zrušit křesťanství a místo toho zavést kult Nejvyšší bytosti.
Kult je uctívání boha či jiných svatých, panovníků,osobností apod. Teror je kruté násilí proti politickým odpůrcům. V Národním konventu probíhal spor mezi girondisty a jakobíny.
Francie republikou

Rakousko a Prusko se připravovaly po roce 1789 na pomoc králi. Radikální stranou s mnoha přívrženci byli jakobíni, jejichž hlavním představitelem byl Maximilien de Robespierre a novinář Jean-Paul Marat.
21. září 1792 Konvent vyhlašuje republiku. Vojenské úspěchy povzbudily radikály v Konventu, a tak odhlasovali trest smrti gilotinou pro občana Ludvíka Kapeta, bývalého krále Ludvíka XVI.
Poprava krále Ludvíka XVI. sjednotila panovníky v celé Evropě a v mnoha částech Francie vypuklo povstání. Na pařížské radnici je ustavena komuna, davy zaútočily na královský palác a po krvavém boji byl král zajat a uvězněn.
V Paříži zavládl strach a jsou vražděni "nepřátelé revoluce": duchovenstvo a zajatí královští vojáci. Zahraniční vojska jsou z Francie nakonec vytlačena. V době války probíhaly volby do francouzského Národního shromáždění, přejmenovaného na Konvent. Bylo přiznáno volební právo všem občanům bez ohledu na majetek. Rakousko a Prusko vydávají manifest, kterým varují před ublížením králi, jinak bude Paříž srovnána se zemí. Rakousko a Prusko postoupily bez významného odporu až k pevnosti Verdun.
Úspěchy francouzské armády a zázemí v Konventu dodávalo vojákům sebevědomí, a tak francouzská vojska táhla na Evropu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama