Říjen 2012

Zubák

31. října 2012 v 8:36 | Máňa |  My diary
Tak ahojky lidičky, po dlouhé době opět píšu...
Takže o čem to bude dneska? Podle nadpisu už možná tušíte, tak vám to teda povim no...
Včera jsem byla u zubaře no a on mi vrtal zuby, já si myslela, že jenom 1, ale přišla jsem na to, že 2. Ptal se mě jestli chci injekci, ale já nechtěla injekci. Tak jsem to vydržela, to vrtání moc nebolelo, až pak mě to začlo bolet... No a 15. listopadu jdu na další vrtání, ale tentokrát na horní zub... doufám, že to nebude bolet jinak ho kousnu... Smějící se

První letošní sníh

26. října 2012 v 17:43 | Máňa |  moje fotky
Je teprve 26.10.2012 a už sněží, to je hrozný. Tady vám přináším pár fotek z Jáchymova, focenejch odemně z okna. Ted už toho napadlo ještě víc, tak tady máte 4 fotky první sněhoví várky Smějící se





Design č. 1

25. října 2012 v 12:47 | Máňa |  Designy
Asi si už nikdo nepamatujete na design, který byl úplně první. Já taky už ne Smějící se Ale podívala jsem se do galerie tady na blogu a našla jsem tu všechny designy. Tak jsem se rozhodla založit novou rubriku.

DESS Č. 1

Ekologické desatero

22. října 2012 v 18:41 | Máňa |  Moje slohovky
V 7. nebo 8. třídě jsme měli za úkol napsat ekologické desatero, které by měl každý občan našeho města dodržovat a moje zní takto:

Ekologické desatero občana města Jáchymov

1) Odpadky vhazuj do odpadkových košů, ne po zemi!
2) Sklo, plast, papír odkládej do kontejnerů tomu určených!
3) Chceš-li odhodit žvýkačku, využij odpadkového koše!
4) Pokud tvůj pes vykoná svou potřebu, ukliď ji po něm!
5) Nedopalky od cigaret neházej na zem ale do odpadkové koše!
6) Netrhej květiny v parku, nech je růst!
7) Uklízej si kolem svého domu!
8) Uvidíš-li někoho, že odhazuje odpadky na zem, upozorni ho na to!
9) Každý dům má svou popelnici!
10) Chceš-li vyhodit domácí spotřebiče, vyhledej sběrný dvůr ve městě!

Danielle Steel

22. října 2012 v 18:35 | Máňa |  Moje slohovky
Danielle Steel
Povím Vám něco o mé oblíbené knižní autorce, která píše romány. Některé jsou pravdivé a některé jsou vymyšlené. Moc knih jsem od ní nečetla, ale něco ano. Dozvíte se něco o autorce a něco o samotných knihách, které jsem četla.

Kniha od Danielle Steel se mi dostala náhodou pod ruku v roce 2008. Byla jsem na dovolené v maďarských lázních Harkány. Neměla jsem co číst, tak jsem se jenom opalovala a plavala. Podívala jsem se na deku mé sestry - a tam ležela. Né sestra, ale kniha od Danielle Steel - Příběh jednoho života. Vzala jsem si jí a začala číst. Daleko jsem se nedostala, jenom do strany 40. Pak přišla sestra a vzala si jí.

Každá její knížka začíná věnováním a nějakým citátem. Na obalu knihy je uvedena autorka, název knihy a obrázek. Na zadní straně nalezneme úryvek z příběhu. Nakladatelství je většinou IKAR.
Danielle Fernande Dominique Schuelein-Steel, známá pod pseudonymem Danielle Steel, je jednou z nejprodávanějších spisovatelek jak v USA, tak i na celém světě. Danielle se proslavila jako autorka napínavých románů, jichž se prodalo více než 530 milionů kopií.
Její romány se držely na žebříčku nejprodávanějších knih a 22 z nich bylo zfilmováno. V roce 2001 byla Danielle Steel uvedena jako jedna z 30 nejtalentovanějších žen v Americe. Jmění
Danielle Steel se v roce 1997 odhadovalo mezi600 a 800 miliony dolarů.

Moje knihy

Jednou za život: Zfilmováno
Hlavní postavy: Daphne, Barbara, Liz, Andrew, Jeff, Matt
Daphne a právník Jeffrey se do sebe na první pohled zamilují a brzy se vezmou. Zdá se, že nic nebrání, aby spolu prožili nádherné manželství. Jednou však vypukne v bytě požár a Jeff s dcerou Aimee při něm zahynou. Nepřízeň osudu Daphne těžce poznamená. Když zjistí, že čeká druhé dítě, vrací se jí chuť žít. Syn je od narození postižený hluchotou a Daphne se ho po čase rozhodne poslat do internátní školy. Aby přehlušila bolest, začne psát knihu a má s ní okamžitý úspěch. Jediným jejím blízkým člověkem je ředitel internátní školy Matthew. Daphne však pro Matthewa není jen matka jednoho z žáků. Daphne se s Mattem nakonec vezmou po tom, co Daphne srazí auto.

Druhá šance
Hlavní postavy: Fiona, John
Fiona je šéfredaktorka newyorského módního časopisu, netouží po rodině, žije v luxusním domě s buldokem, má sluhu a věčně cestuje po světě. Když pozná Johna Andersona, všechno se změní. Fiona se zamiluje a Johnovi nabídne, aby se k ní nastěhoval. Jenomže John je vdovec a jeho dvě dospívající dcery považují otcův vztah za zradu mrtvé matky. Ačkoliv se vezmou, už brzy dojde mezi Fionou a Johnem k odcizení; manžel jen těžko přivyká bohémskému životu, který Fiona vede. Rozvedou se. Fiona se přestěhuje do Paříže a žije si v ústraní, kde píše knihu. Jako každý příběh i tenhle končí šťastně - Fiona s Johnem se do sebe znovu zamilují.

Křídla
Hlavní postavy: Cass, Nick, Desmond
Hlavní hrdinka Cassie odjakživa toužila létat s letadlem. Její otec ale nechce o jejím přání ani slyšet. Cassie se však nevzdává a s pomocí svého přítele se naučí pilotovat. V období 2. světové války se vydá na tichomořskou cestu, kde se ztratí. Její přítel zahyne a ona se dočká vysvobození. Před cestou se provdala za letadlového magnáta Reskonda, který je pouze využil. Po tichomořské cestě se s ním rozvede a vrátí se ke svému věrnému příteli Nickovi.

Kněžna
Hlavní postavy: Zoja, Andrews
Zojina cesta začíná v Rusku na počátku 20. století, kde tato mladá šlechtična přijde během revoluce o oba rodiče a je donucena utéct do Paříže. Zde potkává amerického vojáka a provdá se za něj. Po svatbě zamíří manželé do New Yorku. Jejich šťastné manželství však skončí s krachem na burze v roce 1929. Zoja stojí opět na začátku, sama a bez prostředků. Musí nalézt sílu, aby čelila další životní zkoušce a dokázala zabezpečit svoje i své děti.

Prsten
Hlavní postavy: Ariana, Gerhard
Ariana von Gotthard patří k bohaté rodině, jež však byla rozdělena druhou světovou válkou. Arianin brart utekl s jejich otcem do Švýcarska, odkud se vrátil otec aby zachránil i Arianu. Byl však brutálně zabit a Ariana zůstala opuštěná. Nakrátko našla útěchu u německého vojáka, která však zahynul během dobytí Berlína. A tak se těhotná Ariana vydává do USA, aby zde mohla začít nový život.

Velká holka
Hlavní postavy: Viktorie
Viktorie se narodila jako buclaté děvčátko a od dětství věděla, že ke svým krásným ješitným rodičům nezapadá. Její dospívání je lemováni prohrami a podceňováním rodičů. Viktoriino trápení se znásobuje tím, jak se pokouší rány na své duši zahojit jídlem a sladkostmi. Odjede studovat do Chicaga a nakonec se jí podaří sehnat vysněnou práci učitelky v New Yorku.

Nerovný vztah
Hlavní postavy: Sasha
Sasha je úspěšná, atraktivní majitelka uměleckých galerií v Paříži a New Yorku. Víc než dvacet let prožila ve šťastném manželství s bankéřem Arthurem a dětmi Xavierem a Tatianou, ale její svět se zhroutil, když jí bylo osmačtyřicet a její manžel náhle zemřel. Sasha se z této rány osudu dlouho nemohla vzpamatovat a odmítala všechny návrhy svých kamarádek, které jí "dohazovaly" nové partnery. Pak ji její syn Xavier seznámil se svým přítelem, výtvarníkem Liamem. Sasha okamžitě rozpoznala Liamův talent a nabídla mu výhodnou smlouvu a výstavu ve své galerii. Liam je o devět let mladší. Sasčina dcera však vztahu zabrání.

Milovat znovu
Hlavní postavy: Isabella, Amadeo
Půvabná módní návrhářka Isabella má vše, co potřebuje ke štěstí: milujícího manžela, rozkošného syna a tvůrčí práci ve vlastním prestižním římském salonu. Jednoho dne je však manžel Amadeo unesen a nalezen mrtev. Zdrcená vdova se vrhá do práce, aby zapomněla. Zaskočí ji vyznání lásky rodinného přítele Bernarda. Navíc mladou ženu pronásledují anonymní telefonáty; jeden ji donutí uprchnout, žít se synem jako štvanec. Ještě jednou prožije celou tu hrůzu, ještě dlouho potrvá, než uzavře tragickou kapitolu svého života a začne opět milovat.
Milovat
Hlavní postavy: Bettina
Devatenáctiletá Bettina žije jen se svým otcem, slavným spisovatelem. Se vším mu pomáhá, organizuje večírky pro umělcovy přátele, má bohatý společenský život. Ale jen do chvíle, kdy otec podlehne srdečnímu záchvatu. Tehdy se pro Bettinu ze dne na den všechno změní. Mladá žena pak proplouvá životem a snaží se najít záchytný bod. Postupně poznává různé typy mužů, cestuje a časem zjišťuje, že největší naplnění jí přináší vlastní tvůrčí činnost. Po mnoha osobních i citových ztrátách získává úspěch.

Zfilmované příběhy:
Kaleidoskop
Cena štěstí
Osudy
Palomino
Táta
Hollywoodská tajemství
Vzkaz z Vietnamu
Buď otcem mého dítěte
Hvězda
Moji synové
Jednou za život
Srdce si nedá poroučet
Rodinné album
Dvojí tvář požehnání
Není větší lásky
Zoja
Střípky vzpomínek
Příběh jednoho života
Prsten

Marie Curie - Sklodowská

20. října 2012 v 14:44 | Máňa |  Referáty
Asi spíš nevíte, než víte, že já jsem z Jáchymova. Přihlásila jsem se ve škole na referát o Marie Curie - Sklodowské, jelikož se po ní naše škola jmenuje. Dále pak třeba v roce 1925 Sklodowská sfárala do dolu Svornost → k tomu vám toho můžu hóóóóóódně povědět, protože táta tam pracuje. I když já Jáchymov nemám ráda kvůli pár věcem, tak ho mám i ráda... Kdybyste si chtěli někdo udělat výlet do Jáchymova, můžu vám dát pár typů na výlety. Je toho tady dost k vidění Mrkající

Marie Curie - Sklodowská

V listopadu roku 1867 přichází na svět Marie. Budoucí nositelka dvou Nobelových cen. Má tři starší sestry a jednoho bratra, její rodiče jsou učitelé a katolíci. Své děti vychovávají v lásce ke vzdělávání a vštěpují jim národní uvědomění.
Když ještě Marii není ani jedenáct let, umírá jí maminka na tuberkulózu. A nedlouho potom se u sestry objevují příznaky smrtelného tyfu. Rodina se utrápí ve smutku, i tak Sklodowská ukončuje střední školu s vyznamenáním. Je výbornou studentkou s vynikající pamětí. Její otec Wladyslaw nemá prostředky, aby talentované dceři platil soukromé hodiny. Marie ale jako by tatínkovo naléhán neslyšela. Než aby sama budovala kariéru, vydělává si ve Varšavě coby učitelka a guvernantka. Spokojená není, ale ušetří. Peníze pak posílá starší sestře, která studuje na Sorbonně medicínu.
Ve dvaceti čtyřech letech odchází do Paříže i Marie. Jako první žena v historii skládá zkoušky na katedru matematiky a fyziky. I když na ni koukají skrz prsty, prožívá šťastné období. Konečně se naplno věnuje tomu, co miluje. Je jí jedno, že hladoví a žije v odříkání. Přes den studuje a po večerech si přivydělává doučováním. Nutně potřebuje laboratoř. Na jaře roku 1893 potkává o deset let staršího Sierra Curie, doktoranda v laboratoři Henri Becquerela. Muže svého života. Když Pierre dokončuje doktorát, je Marie už smířená s tím, že se do vlasti nevrátí. Berou se. Sklodowská brzy otěhotní. Své první dceři dává jméno Iréne. Péče o domácnost ji ale neuspokojuje, jako téma pro svou doktorandskou práci si volí radiaci. Později přichází s revoluční hypotézou: smolinec obsahuje malé množství neznámého radioaktivního prvku. Následující rok objevují manželé dva nové radioaktivní prvky. Pojmenovávají je polonium, podle rodné země Sklodowské , a radium. Třetí prvek aktinium pak odhalí jejich spolupracovník André Debiern. Musí určit jejich chemické složení. Trpí bolestmi a vyčerpáním. Nevé nic o škodlivosti radiace, o nutnosti chránit se. Denně přicházejí do styku se silným zářením, jehož následky ignorují. V roce 1903 získává Nobelovu cenu za fyziku. Následující semestr je Pierre profesorem na Sorbonnské univerzitě. Může založit vlastní laboratoř. V té době je Sklodowská opět v jiném stavu, čeká holčičku Evu. Rodinné štěstí ale trvá pouhé dva roky. Milovaného Pierra sráží na jedné z pařížských ulic nákladní auto. Následkům nehody podléhá.
Marie se stává první ženou v historii zastávající post přednášejícího a vedoucí laboratoře na Sorbonně. Získává druhou Nobelovu cenu tentokrát za chemii. Téměř ztrácí zrak. A diagnóza? Snad je to tuberkulóza. Později však zní verdikt jinak: anémie! Kvůli celoživotní práci v blízkosti radiace žádná léčba nezabírá. Marie leží v nemocnici nedaleko Paříže a odmítá tišící prostředky. Když jí doktor nabízí injekci se sedativy odmítne. Naposledy vydechne 4. července 1934. Později je pro své zásluhy jako první žena pochována pod kopulí pařížského Pantheonu.
Víte, že?
Byla to právě Sklodowská, kdo objasnil podstatu radioaktivity. To ona pochopila, že jde o rozpad jader atomů. Pierre Curie posléze zjistil, že takové záření ničí živé organismy. Ve své době šlo o převratné změny v léčení rakoviny.
Roku 1931 Marie navštívila na pozvání prezidenta Masaryka Československo. Už předtím ale v rámci jedné své zahraniční cesty sfárala do dolu Svornost v Jáchymově.

Alkohol

17. října 2012 v 19:34 | Máňa |  Téma týdne
Ahojky lidičky, s velkou radostí se pouštim do tématu týdne. Chtěla jsem sice napsat článek i k těm předchozím, ale tohle téma mě dokonale oslovilo. Ano je mi sice 14, ale neříkejte mi, že jsme všichni svatí a nikdo z nás dosud neochutnal alkohol Smějící se Já ho ochutnala již jako malá. Mohly mi být maximálně 2 roky.
Takže co bych vám k tomu mohla dál napsat... Tak třeba pivo... doufám, že se semnou nikdo nechce hádat, protože BRANÍK je nejlepší Mrkající Dál nevim co dál... Tak třeba mám ráda Frisko všechny druhy...Staropramen cool lemon atd... Nemyslete si, že jsem na tom závislá, to neni pravda. Jenom mi prostě alkohol chutná. Hodila bych vám sem nějaký fotky, ale jsem líná je nahrát Smějící se Nevim co dál chcete vědět a jestli vůbec něco chcete vědět a jestli vůbec tohle někdo čte.. Napište co mám ještě připsat Úžasný

Mám dost :D

1. října 2012 v 17:03 | Máňa |  My diary
Takže moje bejvalá kámoško píše na jejím blogu docela hezky. Měla jsem jí ráda jako kámošku, ale ty časy už jsou koukám pryč, po tom co jsem se dozvěděla, jak mě pomlouvala učitelka s holkama na těláku. Okopírovala jsem si ten článek z jejího blogu:
A stejně to není fér!!! Učila jsem se jako debil a pak dostane dvojku jedna čubka, která je už líná se učit a dělá si taháky,...
Fakt svině, a hlavně, že si všichni učitelé myslí bůh ví jaká není svatyně!!!! Už to seru!!! Jsme zase zlá!!! nenávidím se za to jaká jsem,... Jsem srab,... Nechci se s lidmi hádat a atak jen doufám, že si sami uvědomují jací jsou a doufám, že jim samotným to říkat nemusím,...

Celkem mě to dostalo, když jsem se dozvěděla jaktý to jsou všichni svině. A že na světě už je jen málo lidí, který jsou prostě "normální". Jo a k těm tahákům, já dělala celý třídě vždycky taháky a ted jsem udělala jenom sobě pro zkoušky a co má být jako? Všichni vždycky používaj taháky. No co víc k tomu napsat... Měla jsem toho víc, ale vyrušila mě ze psaní čtyletá sestřenka Smějící se